Журналістика даних

Jak se ruské dezinformace šíří v českém informačním prostoru

Každá země, která soustavně podporuje Ukrajinu, se stává terčem ruských informačních operací. Česká republika není výjimkou. Rusko prostřednictvím pochybných informačních webů a komentářů na sociálních sítích ovlivňuje veřejné mínění, oslabuje podporu Ukrajiny, prohlubuje vnitřní společenské rozpory a posiluje euroskeptické postoje. Kreml se nechová jako sprinter, ale jako maratonec. Nespoléhá na okamžitý efekt, ale sází na četná opakování klíčových sdělení, jejich šíření a pomalé podrývání důvěry v mainstreamová média a uvážlivé politiky.

Hlavní zjištění výzkumu:

  • Rusko systematicky působí na český informační prostor prostřednictvím sítě proxy zdrojů. Prozkoumali jsme přes 165 tisíc příspěvků z 21 českých webů, které šíří propagandistický, destruktivní nebo konspirační obsah. Analyzovali jsme více než 22 tisíc videí na YouTube a také přes 1,8 milionu komentářů.
  • 66 % příspěvků těchto internetových médií obsahovalo nejméně jeden propagandistický narativ. Celkem jsme odhalili 55 takových narativů v sedmi tematických skupinách: válka na Ukrajině, Rusko, USA, Evropa, Česko, Ukrajina a mezinárodní události. Tyto weby zaznamenají dohromady přibližně 10,18 milionu návštěv měsíčně.
  • Nejčastěji se opakují narativy zdůrazňující nevyhnutelné vítězství Ruska a neúčinnost podpory Ukrajiny („Ukrajina prohrává válku“ – 28 095 příspěvků) nebo prezentující Donalda Trumpa jako mírotvůrce, který využívá Ukrajinu a mírová jednání k prosazování vlastních zájmů („Mírová strategie Trumpa“ – 17 344 příspěvků), a také narativ, podle něhož Evropa válku proti Rusku prodlužuje a eskaluje („EU a Británie prodlužují válku na Ukrajině“ – 12 404 příspěvků).
  • Analyzovaná česká dezinformační média přebírají informace přímo z ruských zdrojů, zejména z RT, TASS, RIA Novosti a ze sociálních sítí známých propagandistů. To je hlavní kanál, jímž se propaganda dostává do českého informačního prostoru, což svědčí o strukturální integraci českých „alternativních médií“ do širší ruské informační infrastruktury.
  • Významným nástrojem šíření ruských narativů jsou komentáře pod příslušnými videi na platformě YouTube. Výzkum odhalil více než 2700 uživatelů, kteří píšou komentáře současně v českém i ukrajinském segmentu YouTube. Nejméně 570 z nich vykazovalo známky chování typického pro boty nebo internetové trolly. Zaznamenali jsme zejména opakované zveřejňování identických nebo téměř totožných komentářů v různých diskusích.

Dezinformace působí jako jed. Jeho účinek bývá zpočátku obtížně rozpoznatelný, ale pokud se včas nenajde protijed, mohou být následky nevratné. Nejrychleji se šíří tam, kde nachází již existující trhliny – ve společenských konfliktech, politické polarizaci, nespokojenosti s vládou či EU, ekonomické nejistotě nebo kulturních obavách spojených s liberálními změnami.

Tento toxin šíří proruské politické síly, informační platformy přímo či nepřímo napojené na Rusko a také sítě jejich sympatizantů a situačních spojenců – od online médií po sociální platformy.

V tomto výzkumu jsme se zaměřili na dva klíčové kanály šíření takového vlivu: česká online dezinformační média a YouTube, kde se informační válka často maskuje jako běžná společenská diskuse.

Sestavili jsme vzorek 21 česky psaných konspiračních a dezinformačních internetových médií. Podle dat SimilarWebu zaznamenaly tyto weby v dubnu dohromady přes 10 milionů návštěv. (Je třeba upřesnit, že 10 milionů návštěv neznamená 10 milionů návštěvníků: jeden člověk může web navštívit desetkrát a každá taková návštěva se započítá zvlášť.)

Vybrali jsme 26 českých youtubových kanálů, které pokrývají široké spektrum českého veřejného diskurzu – od veřejnoprávních a nezávislých online médií přes vlivné influencery a podcastery až po krajně pravicové a konspirační kanály či youtubové kanály politických stran a veřejných činitelů. Celkem jsme analyzovali 22 283 videí a vice než 1,8 milionu komentářů.

Období výzkumu: únor 2025 – únor 2026.

Weby

Články jsme shromažďovali prostřednictvím vyhledávání podle 50 klíčových slov v českém jazyce. Tato klíčová slova pokrývala témata jako válka na Ukrajině, rétorika spojená s EU, migrace a další oblasti typické pro diskurz zahraniční informační manipulace a vměšování (FIMI – Foreign Information Manipulation and Interference).

Každý web měl nejméně 100 článků k uvedeným tématům. Celkem jsme shromáždili 167 941 příspěvků.

Texty článků jsme nejprve rozdělili na jednotlivé odstavce a následně je seskupili podle tematické podobnosti (klastrovali) pomocí modelu BERTopic pro tematické modelování, který využívá vícejazyčné sentence transformers. Po dokončení klastrování jsme texty přeložili do ukrajinštiny pomocí nástroje DeepL. Každému vzniklému klastru jsme ručně přiřadili kategorii (širší tematickou oblast) a narativ (konkrétní sdělení).

Témata, která se netýkala Ukrajiny a politiky, jsme z analýzy vyloučili. Celkem jsme odhalili 55 narativů v sedmi tematických skupinách: válka na Ukrajině, Ukrajina, Rusko, USA, Evropa, Česko a mezinárodní události.

Z článků na webech jsme rovněž shromáždili všechny externí hypertextové odkazy a ponechali ty, na něž se odkazovalo více než pětkrát. Cílové domény jsme klasifikovali do těchto kategorií: ukrajinská média, ruská média, ruské sociální sítě, česká média, české kvazi-mediální weby a další. To nám umožnilo posoudit, o jaké zdroje se zkoumaná média opírají a nakolik jsou integrována do ruského informačního ekosystému.

YouTube

Názvy a popisky videí jsme rovněž klastrovali pomocí BERTopic. Klastry, které neobsahovaly výrazný tematický signál, jsme vyloučili. Ve výsledku jsme identifikovali 21 klíčových témat.

Stručně o narativech

Jedním z hlavních cílů výzkumu je zjistit, jak se dezinformační narativy v českém informačním prostoru v průběhu času proměňovaly. V této souvislosti lze formulovat několik důležitých závěrů.

Zaprvé, pro proruskou propagandu je charakteristická dlouhodobá kontinuita a stabilita. Nejde o sérii izolovaných informačních útoků, ale o systematický a dlouhodobý proces naplňování informačního prostředí obsahem, který odpovídá zájmům Kremlu.

Zadruhé, její strategie do značné míry reprodukuje tytéž narativy, které Rusko prosazuje ve vlastním mediálním prostoru a následně je vyváží do dalších zemí. Česko v tomto ohledu není výjimkou, ale spíše další frontou v globální informační kampani.

Vedle globálně šířených ruských narativů však existuje také významná rovina jejich lokální adaptace. Část narativů je záměrně přizpůsobována českému kontextu – například prostřednictvím odkazů na historické události, domácí politické konflikty, ekonomické obavy nebo širší společenské nejistoty.

Významným milníkem pro ruskou narativní linii se stala inaugurace Donalda Trumpa do funkce 47. prezidenta USA 20. ledna 2025. Pro ruskou propagandu představovala dlouho očekávaný svátek a vyvrcholení několikaměsíční mediální kampaně, v níž byl Donald Trump vykreslován jako mesiáš, jenž učiní přítrž „protiruskému kurzu“ Západu. Podobné nálady panovaly i na českých dezinformačních webech.

Avšak ve chvíli, kdy Trump nezačal naplňovat ruská očekávání, nevyvinul očekávaný tlak na Ukrajinu nebo naopak otevřeně kritizoval Rusko, došlo v ruské propagandě k výraznému obratu. Americký prezident se začal objevovat v negativním kontextu, přičemž stejný posun v interpretaci bylo možné sledovat i u českých proxy sítí.

V červenci 2025 například ukrajinská média informovala o tom, že poté, co se Trump obul do Putina, dostala ruská státní propaganda příkaz změnit tón a začít jej kritizovat. Kritiku Donalda Trumpa jsme zaznamenali jako jedno z významných témat také na analyzovaných českých webech. To znovu ukazuje, že nejde o nezávislé hlasy, ale spíš o síť pouhých šiřitelů narativů, kteří pohotově mění tón v souladu se změnami v centru.

Pokud bychom se pokusili narativy šířené českými destruktivními weby systematizovat a klasifikovat, lze vyčlenit několik základních skupin.

Ruské metanarativy představují velká strategická sdělení o „úpadku Západu“, „nevyhnutelném vítězství Ruska“ a „nesmyslnosti podpory Ukrajiny“.

Protievropské metanarativy se zaměřují na diskreditaci Evropské unie a NATO, přiživování euroskepticismu a vytváření obrazu Bruselu, který nám údajně vnucuje cizí vůli.

Lokální české narativy pracují s vnitřními obavami společnosti: starostmi o bezpečnost, ekonomickou budoucnost, kvalitu vzdělávání, zdravotnictví nebo pracovní trh. Obzvlášť aktivně se zde zneužívají témata migrace, islámského radikalismu a terorismu.

Protiukrajinské metanarativy tvoří samostatnou a mimořádně důležitou kategorii: tvrzení o „státním převratu“ na Ukrajině během Revoluce důstojnosti v roce 2014, výzvy „přinutit Ukrajinu k míru za každou cenu“, příběhy o „nevděčných ukrajinských uprchlících“, kteří údajně zhoršují život Evropanů, nebo obraz Ukrajiny jako „černé díry“, v níž nekontrolovaně mizí peníze evropských daňových poplatníků.

Nejnebezpečnější na tomto systému je, že takové narativy nemusí vždy připomínat vnější propagandu. Postupně se zakořeňují ve veřejném diskurzu, proplétají se s reálnými společenskými problémy (růstem životních nákladů, obavami z výdajů na obranu nebo nejistotou ohledně budoucnosti) a časem mohou začít být vnímány jako hlas „zdravého rozumu“.

Pro zobrazení počtu příspěvků najeďte kurzorem na jednotlivé obdélníky v grafu.

O čem se psalo nejčastěji?

10 nejrozšířenějších narativů za měsíc podle počtu odstavců

Počet zmínek ve zprávách

529
6686
Narativ
2025 rok 02
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
2026 01
02
Kategorie
02 2025 rok
03
04
05
06
07
08
09
10
11
12
01 2026
02

Ukrajina může přestat existovat jako stát

Ukrajina nevstoupí do NATO a musí se smířit se ztrátou území

Soukromé úspory Evropanů budou použity na financování války

Diplomacie lídrů EU brání rychlému ukončení konfliktu

Teď je to svět Putina a Trumpa

Trump rozumí Putinovi a vidí, že Rusko chce mír

„Ukrajina prohrává válku“

Nejrozšířenějším a dlouhodobě přetrvávajícím proruským narativem ve sledovaném období zůstávala teze o nevyhnutelném vítězství Ruska ve válce (pojmenovali jsme jej „Ukrajina prohrává válku“).

Ve vojenské rovině se tento narativ budoval na neustálém reprodukování obrazu ruského útoku. V příslušných textech se systematicky informovalo o tom, že ruská armáda „obkličuje ukrajinské síly“, „vytváří kotle“, „postupuje na všech směrech“ a „metodicky likviduje ukrajinské jednotky“. Jakékoliv lokální boje se prezentovaly jako důkazy strategické převahy Moskvy a samotný útok jako nepřetržitý a nezvratný proces.

Dalším významným prvkem tohoto narativu je zdůrazňování technologické převahy Ruska. V této souvislosti plnila zmínka o hypersonické raketě Orešnik nejen vojenskou, ale i symbolickou funkci: měla dokázat, že Rusko si udržuje strategickou iniciativu a schopnost určovat pravidla hry, čímž protivníka překvapuje a zastrašuje.

Souběžně tyto zdroje vykreslovaly Ukrajinu jako vnitřně slabý stát. Ukrajinské vojenské vedení označovaly za nekompetentní a Volodymyra Zelenského líčily jako vůdce odtrženého od reality, který údajně netuší, co se v ukrajinské armádě děje, a jemuž jeho okolí systematicky lže.

Na úrovni zahraniční politiky byl tento narativ doplňoval tezemi o údajné strategické bezvýchodnosti Ukrajiny: ta se podle tohoto výkladu nikdy nestane členem NATO a bude se muset smířit s územními ztrátami. Pokud bude válka pokračovat, Rusko může postupovat dál – dobýt Oděsu, odříznout Ukrajinu od Černého moře a proměnit ji v „nefunkční vnitrozemský stát“.

Výrazně se posilují teze zpochybňující smysl a účinnost západní pomoci.

Evropa podle ruských zdrojů dodává Ukrajině „zmetkové“ zbraně, které nemění poměr sil, ale pouze prodlužují utrpení.

Tento metanarativ cílí především na západní publikum, včetně české společnosti. Jeho hlavním cílem není přesvědčit konzumenty médií o tom, že Rusko již zvítězilo, ale zasít pochybnosti o smysluplnosti další podpory Ukrajiny.

Pro západní publikum je toto sdělení formulováno následovně: Ukrajina údajně není schopna změnit průběh války, její zdroje se vyčerpávají, armáda slábne a pomoc Západu jen oddaluje nevyhnutelné. Podle této logiky se další dodávky zbraní a finanční podpora prezentují nikoli jako investice do bezpečnosti, ale jako plýtvání prostředky: pomoc Ukrajině podle tohoto narativu vyčerpává české zdroje, způsobuje ekonomické škody běžným občanům a zároveň zvyšuje riziko zatažení země do války.

Zvlášť pak sdělení pracuje s politickou únavou západních společností. Čím déle válka trvá, tím snadněji lze prosazovat tezi, že „je na čase se domluvit“, i pokud by výsledkem takového jednání bylo přinucení Ukrajiny k územním ústupkům. Kreml se tímto způsobem snaží přesunout těžiště diskuse od otázky „jak pomoci Ukrajině zvítězit“ k otázce „jak válku rychleji ukončit“.

„EU a Británie prodlužují válku na Ukrajině“

Jde o jeden z klíčových narativů, který zesílil v souvislosti s poklesem podpory Kyjeva ze strany USA. Zatímco dříve byly v kremelské optice největším nepřítelem Washington a NATO, nyní se role hlavního „beneficienta války“ stále aktivněji připisuje Bruselu a Londýnu. Právě Evropská unie a Velká Británie podle této logiky brání Ukrajině „zastavit krveprolití“, pobízejí ji k pokračování války, blokují mírová jednání, vyzbrojují ji, financují a dokonce se chystají vyslat vlastní vojska.

Rusko daný narativ naopak prezentuje jako stranu, která je „připravena na mír“, zatímco EU vykresluje jako agresivního a militarizovaného aktéra posedlého myšlenkou strategické porážky Moskvy.

Daný narativ vykresluje Ursulu von der Leyenovou jako političku, která „bere Evropanům soukromé úspory na válku“, Emmanuela Macrona líčí jako lídra usilujícího o vyslání „mírových sil“ k zadržování Ruska a evropské summity v Paříži a Londýně jako kluby spiklenců, kteří za každou cenu prodlužují válku v zastoupení.

V tomto příběhu se pracuje s technikou zrcadlového obviňování. Agresor obviňuje druhé z činů, kterých se dopouští sám. Rusko, které vpadlo na Ukrajinu, obviňuje Evropu z „prodlužování války“. Stát, který systematicky ničí ukrajinská města, hovoří o „přívržencích války“ v Bruselu. Takové rámování Kremlu umožňuje jak ospravedlňovat vlastní agresi, tak pracovat na prohlubování rozporů v západních společnostech.

Skutečným cílem šíření tohoto narativu není přesvědčit všechny, že Rusko má pravdu. Stačí zasít pochybnost: a co když je to vážně cizí válka? A co když se Evropa nechala příliš strhnout? Pokud taková myšlenka zakoření, podpora Ukrajiny začne být vnímána nikoli jako obrana mezinárodního řádu a běžného evropského způsobu života, ale jako nákladný projekt politických elit. A právě tehdy propaganda dosáhne svého cíle – únavu promění v politické aktivum.

„Trumpova “mírová” strategie”

Sdělení ze skupiny, kterou lze pracovně označit jako „Trumpova mírová strategie“ jsou názorným příkladem adaptace proruské propagandy na novou politickou realitu v USA. Toto téma se na řadu měsíců stalo jedním z dominantních narativů.

Jejich hlavní myšlenkou je, že Donald Trump je jediným západním lídrem, který údajně „vidí realitu“ a je připraven válku ukončit, protože americké zájmy staví nad ideologii. Válka tak přestává být prezentována jako „společná věc Západu“ a stává se především otázkou americké politiky.

Trump je vykreslován jako pragmatik. „Okamžitě zahajuje jednání“, „mluví přímo s Vladimirem Putinem“, „zastavuje směřování ke třetí světové válce“ a odmítá financovat „cizí válku“. Jde o klasický obraz dealmakera – člověka, který nehledá spravedlnost ani hodnoty, ale usiluje především o dohodu a ukončení chaosu.

Podle tohoto narativu nový americký prezident ani tak nevede válku nebo mírová jednání, jako spíše přehodnocuje „portfolio aktiv“ USA. Ukrajina v něm nevystupuje jako spojenec, ale jako území disponující surovinovými zdroji a omezenou politickou hodnotou.

Prosazuje se narativ „racionálního Trumpa proti iracionálnímu statu quo“. Jakákoli jeho prohlášení o nutnosti rychlého ukončení války, přenesení finanční zátěže na Evropu nebo kritika předchozí americké politiky se vykládají jako projev strategické prozíravosti. Naproti tomu předchozí západní politika se prezentuje jako emocionální, nákladná a nebezpečná – jako politika, která údajně žene svět směrem k další eskalaci.

V tomto příběhu se antagonisty stávají Volodymyr Zelenskyj a evropští lídři. Zelenskyj je podle tohoto narativu překážkou na cestě k míru, je to člověk, který „nechce zasednout k jednacímu stolu“, požaduje další finanční prostředky a zbraně, vyhýbá se volbám a žije z peněz amerických daňových poplatníků. Evropa je naopak zobrazována jako slabý, avšak bojechtivý aktér, který sice není schopný jednat samostatně, přesto však je ochotný prodlužovat konflikt „do posledního Ukrajince“.

Samostatnou rovinu tohoto narativu představuje normalizace přímého dialogu mezi USA a Ruskem jako údajné „obnovení zdravého mezinárodního řádu“. Sankce, vojenská podpora a mnohostranné diplomatické formáty se tak prezentují jako odchýlení od tohoto řádu, zatímco jednání mezi velmocemi jako návrat k „realistické diplomacii“. Právě proto se jakékoli signály o kontaktech mezi americkými a ruskými představiteli interpretují jako důkaz pokroku, přestože jejich konkrétní obsah zůstává často neurčitý.

Přehled rozšířených narativů naleznete zde.

Кількість згадок у новинах
529
6686

České kvazi-mediální weby

Celková měsíční návštěvnost 21 webů, které jsme zkoumali, dosáhla podle dat Similarwebu 10,18 milionu návštěv. (Pokud jeden člověk vstoupí na web během dne několikrát nebo se vrátí po více než 30 minutách neaktivity, Similarweb to započítává jako novou návštěvu).

Abychom pochopili, které propagandistické a destruktivní narativy jsou nejrozšířenější a jakým způsobem do českého informačního prostoru pronikají, zaměřili jsme se především na takzvané kvazi-mediální weby.

Tímto termínem označujeme média, která se prezentují jako alternativní nebo opoziční vůči takzvaným mainstreamovým médiím, ale zároveň nedodržují základní novinářské standardy. Právě proto se často stávají nástrojem pro šíření neověřených tvrzení nebo obsahu, v němž názory převažují nad fakty, a narativů spojených se škodlivým vnějším vlivem.

Neméně výstižným označením pro tyto zdroje je odolná síť proxy webů. Jde o dezinformační kanály, které český mediální prostor trvale sytí toxickým obsahem. Právě jejich masovost a stabilita tvoří jednu z klíčových slabin českého informačního prostředí.

Zdroje jako neČT24 nebo síť Pravda se podílejí na rozsáhlém „praní“ obsahu: dezinformace procházejí desítkami platforem, mění podobu, lokalizují se a nakonec začínají připomínat organickou součást domácí společenské debaty. Koordinované kampaně na sociálních sítích tento efekt dále posilují a pomáhají narativům z kvazi-médií pronikat do veřejné diskuse.

Proč je tento systém tak životaschopný?

První faktoradaptace na sankce. Poté co EU omezila činnost velkých ruských propagandistických kanálů, jako jsou RT a Sputnik, Moskva svou informační ofenzivu neukončila, ale pouze změnila její architekturu. Právě sítě proxy webů dnes v Evropě plní funkci rozsévačů ruské státní propagandy.

Druhý faktormaskování za lokální obsah. Narativy se balí do témat, která jsou českému publiku blízká: domácí politika, ekonomické problémy, migrace, kulturní konflikty. K tomu se přidávají místní „experti“, okrajoví politici, veřejní komentátoři nebo údajně spontánní „zástupci lidu“ – tedy domácí aktéři, kteří vytvářejí dojem autentičnosti.

Platí jednoduché pravidlo: sdělení může mít jakoukoli podobu, pokud zapadá do celkové logiky proruské propagandy.

V obou případech zůstává strategický cíl stejný: dostat dezinformační narativy do mainstreamového českého politického diskurzu.

Třetí faktor efekt zesílení. Jakákoli propaganda funguje výrazně účinněji tehdy, když ji nešíří pouze její původní autoři, ale také „nezávislé“ hlasy. Rusko potřebuje hlasatele svých pravd: najaté osobnosti, užitečné idioty, ideologické spojence a hlasité lokální komentátory.

Pokud je ruskému publiku třeba ukázat, že Evropa údajně stojí na pokraji zhroucení, nejúčinnějším důkazem nebude ruská televize, ale „evropský zdroj“. Právě proto se objevují titulky typu „Evropské médium informovalo, že migranti ničí českou identitu“. Na první pohled působí jako evropský názor. Ve skutečnosti však bývají původními zdroji nebo zadavateli takových titulků právě ruské kanály.

Cíl těchto kampaní je zřejmý: podkopat důvěru ve státní instituce, oslabit českou podporu Ukrajiny i podporu spolupráce s EU a NATO a posílit polarizaci kolem nejcitlivějších témat: migrace, výdajů na obranu a růstu životních nákladů.

Existuje také další kategorie – takzvaní souputníci Ruska. Nemusejí nutně mít přímé vazby na Moskvu, ale sdílejí část jejího světonázoru: protizápadní nálady, skepsi vůči liberální demokracii nebo obavy z globalizace. Právě proto se mohou stát účinnými a často i přesvědčivými šiřiteli manipulativního obsahu.

Část aktérů tohoto ekosystému jedná na základě vlastních politických motivací. U některých webů může být hlavním impulzem i obyčejný clickbait, který umožňuje generovat zisk s minimálními náklady. Polarizace se dobře prodává a dezinformace se už dávno staly obchodním modelem.

Náš výzkum nicméně potvrzuje, že hlavním koordinátorem snah o ovlivňování českého informačního prostoru je do značné míry právě Rusko.

Významná část obsahu pochází z velkých ruských státních nebo na stát napojených médií, jako jsou TASS, RIA Novosti nebo Lenta.ru. Často jde o přímé přebírání obsahu za pomoci strojového překladu. Dalším zdrojem jsou ruské sociální sítě Telegram, VK nebo MAX, odkud se automaticky přebírají příspěvky, z nichž se následně stávají samostatné „zprávy“.

Dosah v takových případech sahá od několika tisíc do několika milionů zhlédnutí. Hlavní hrozba však nespočívá v jednotlivých virálních příspěvcích, ale v dlouhodobém strukturním efektu: v upevňování narativů, odolnosti celého ekosystému, cíleném vytváření nových společenských „konfliktních linií“ a v pomalé, avšak systematické erozi důvěry v demokratické instituce.

Uzly šíření

Pro účely výzkumu jsme stáhli 381 903 odkazů obsažených v příspěvcích na 21 českých webech zveřejněných v období od února 2025 do února 2026.

Abychom ukázali, na které zdroje české weby odkazují systematicky, vybrali jsme případy, kdy jeden web citoval konkrétní zdroj nejméně pětkrát. Tak jsme odfiltrovali jednorázové zmínky a ponechali pouze stabilní a opakující se vazby mezi weby a konkrétními zdroji. Graf ukazuje, které zdroje tvoří jádro informačního prostředí analyzovaných webů.

Na koho odkazují?

Původ webu

Kliknutím na název webu zobrazíte jeho vazby. Velikost písma odpovídá počtů odkazů – čím větší písmo, tím častěji web daný zdroj citoval.

Seznam analyzovaných webů

Žebříček podle podílu článků, v nichž se objevovaly propagandistické narativy

Data: příspěvky za období únor 2025 – únor 2026

Samostatně jsme analyzovali, na které ruské a proruské zdroje odkazovaly sledované české weby nejčastěji. Do této analýzy jsme nezahrnuli sociální sítě, messengery ani platformy pro tvorbu obsahu.

Po odfiltrování zůstalo 11 220 odkazů vedoucích na 259 ruských a proruských webů. Výsledky ukazují, že analyzované české zdroje pravidelně přebírají a zprostředkovávají propagandistickou infrastrukturu Kremlu z různých částí ruského mediálního prostoru – od státních propagandistických médií jako RT, TASS, RIA Novosti až po síť „alternativních“ projektů, například Rusvesna (rusvesna.su), InfoBRICS (infobrics.org), Anti-Spiegel (anti-spiegel.ru), a Strana (strana.news).

Ruské a proruské zdroje, na něž analyzovaná česká média odkazovala nejčastěji

Doména, z níž se odkazuje

Počet odkazů

Doména, na niž

se odkazuje

Data: články 21 česky psaných webů za únor 2025 – únor 2026

Načítání...

Mezi nejčastěji citované zdroje patří státní propagandistická média jako Russia Today, RIA Novosti a TASS, dále pak weby Russkaja vesna a Fond strategičeskoj kultury, které mají ještě doménu „.su“, jež odkazuje na již neexistující SSSR.

První z nich uvádí, že vznikl v březnu 2014 „na vlně událostí, které měly historický význam pro celý ruský svět“ a že mezi jeho autory patří účastníci „událostí“ na Donbasu, Krymu a v Sýrii. Druhý z webů informuje o tom, že byl zablokován na platformách Facebook a YouTube údajně kvůli neopodstatněným tvrzením o vazbách na ruské zpravodajské služby a vměšování do prezidentských voleb v USA.

Mezi často odkazované zdroje patří take anti-spiegel.ru. Podle vlastního popisu vznikl z rozčarování nad původním německým Der Spiegel. Autoři zároveň tvrdí, že toto médium „zlehčuje válečné zločiny USA a radostně vítá každou válku vedenou ve jménu západních hodnot“.

Jako autora tento zdroj uvádí Němce Thomase Röpera, který v Rusku žil přes 15 let a nyní bydlí v novém domě v Petrohradě. V roce 2025 byl zařazen na sankční seznam EU kvůli šíření dezinformací o ruské válce proti Ukrajině.

Mezi nejčastěji citované zdroje patří také Vojennoje obozrenije, Reporťor a Ukraina.ru. Část těchto webů jsou ruská státní nebo otevřeně propagandistická média, část jsou formálně nezávislé proruské či protizápadní platformy, které systematicky šíří narativy odpovídající zájmům Kremlu. Níže uvádíme příklady článků z těchto zdrojů, na které analyzované české weby odkazovaly.

Prvním příkladem je příspěvek RT z konce srpna 2025 o vraždě bývalého předsedy Nejvyšší rady Andrije Parubije, na nějž české weby odkazovaly šestkrát. Tvrdilo se v něm, že Parubij „pomohl rozpoutat občanskou válku, která nakonec vedla ke konfliktu na Ukrajině“.

České weby aeronet.news, infokuryr.cz, novarepublika.cz a pravyprostor.net zveřejnily zprávu s téměř totožným obsahem. Zároveň přidaly vlastní údajně „exkluzivní informace od ukrajinského korespondenta“, které obsahovaly konspirační tvrzení a ruské narativy.

Podle této „informace“ si vraždu Parubije mělo objednat ukrajinské vedení.

V téže době bylo aktuálním tématem také jednání Putina a Trumpa na Aljašce. České zdroje šířily konspirační teorie o tom, že Američané údajně souhlasili s tím, že Rusku předají „přes 150 Ukrajinců, kteří se od roku 2014 podíleli na zločinech proti ruskému obyvatelstvu“. Mezi jmenovanými osobami měl být i Andrij Parubij.

Druhým příkladem je materiál webu Anti-Spiegel ze 4. února 2025 s titulkem „Z čeho budou žít všichni zahraniční agenti po zrušení USAID?“. Autor Thomas Röper v něm tvrdil, že po pozastavení financování z USAID „všechna ukrajinská média zpanikařila, protože přežívají jen díky němu“, a jelikož „média s odlišnými názory jsou na Ukrajině zakázána, existují tam jen média financovaná z USAID“.

Tento text se 5. února objevil na webu infokuryr.cz. pod titulkem „Thomas Röper: Z čeho přežijí všichni zahraniční agenti po zrušení USAID?“ Český zdroj zveřejnil přetisk bez komentáře, kontextu či informace o pozadí autora originálního textu. Převzal tak text propagandisty, který žije v Petrohradě a je zařazen na sankční seznam EU, a předložil jej českým čtenářům jako analytický sloupek „německého experta“.

Takové případy nejsou ojedinělé. Web infokuryr.cz texty Thomase Röpera dlouhodobě a systematicky přebírá. V analyzovaném vzorku je přes 200 materiálů, jejichž titulek začíná slovy „Thomas Röper: …“. V těchto textech vystupuje údajně všeobecně známý expert, který píše o CIA, BRICS, estonské energetice nebo Kaje Kallasové. Tyto materiály přebírala i další česká média zahrnutá v analýze.

Dalším příkladem je příspěvek na webu Vojennoje obozrenije ze začátku června 2025, v němž se ruští vojenští propagandisté radovali z úderu na budovu náborového střediska (TCK) v Prylukách v Černihivské oblasti a dodávali, že za tento útok „Ukrajinci mohou dokonce poděkovat“.

Na tento materiál 5. června odkazoval český web czechfreepress.cz. Příspěvek zařadili do rubriky Zprávy z fronty a zachovali ruskou interpretaci události jako „úderu na cíle, za nějž může mnoho Ukrajinců ruské armádě poděkovat “. Český text neobsahoval žádné informace z ukrajinských zdrojů o následcích útoku a reprodukoval tak pouze ruskou interpretaci událostí včetně narativu o odporu proti mobilizaci. Samostatně jsme také vyhodnotili podíl odkazů na ruské a proruské zdroje mezi všemi odkazy na analyzovaných českých webech. Do výpočtu jsme nezahrnuli sebecitace, odkazy mezi jednotlivými sledovanými weby, odkazy na sociální sítě a messengery, ani technické prvky určené ke sdílení obsahu. U 12 z 21 zdrojů tvořily odkazy na ruské či proruské weby přes 5 % všech započítaných odkazů a u některých webů šlo přibližně o každý čtvrtý, případně každý třetí odkaz.

České weby, které obsahují více než 5 % odkazů na ruské nebo proruské zdroje

Počet odkazů na webové zdroje na českých webech

Počet externích odkazů ve vzorku

Podíl ruských

Data: příspěvky 21 česky psaných webů za období únor 2025 – únor 2026

Zkoumali jsme také, na které ruské či proruské telegramové kanály analyzované české weby odkazovaly nejčastěji. Patří mezi ně již zmíněné ruské státní zpravodajské agentury, různé zpravodajské kanály i účty na sociálních sítích ruských vojenských korespondentů.

Ruští vojenští korespondenti (tzv. „vojenkoři“) představují specifickou skupinu ruských propagandistů. Pro ruské publikum se stali alternativním zdrojem informací o válce na Ukrajině vedle oficiálních státních ruských médií a vyplnili prostor radikálních komentátorů války. Mezi kanály, na něž české weby odkazují, patří Rybar, RVvoenkor, Svodki nebo Dva majora. Tyto kanály šíří ruskou propagandu, podvržené zprávy a manipulace.

Ruské a proruské telegramové kanály, na něž analyzované české weby odkazovaly nejčastěji

Počet odkazů na telegramový kanál na českých webech

Data: příspěvky 21 českojazyčných webů za období únor 2025 – únor 2026

České destruktivní weby odkazují také na telegramové kanály zpravované v češtině. Kromě stránek analyzovaných médií vedly odkazy také na Selský Rozum, To je náš svět, Maršál Malinovskij, InfoDefenseCZE, CZ24.NEWS nebo Martha Scholler.

Odkazy na Telegram výrazně převažují nad odkazy na ostatní sociální platformy. Celkem jsme zaznamenali 84 370 odkazů na telegramový ekosystém (včetně materiálů publikovaných na telegra.ph), zatímco na Twitter/X připadalo 16 297 odkazů, na Facebook 3 929, na YouTube 3 211 a na Instagram 73.

Na platformě Twitter/X analyzované weby nejčastěji odkazovaly na účty Rapid Response 47 (451 odkazů) a Shadow of Ezra (344 odkazů). Na YouTube se mezi identifikovanými zdroji vyjímá kanál kvazi-mediálního webu Protiproud TV, dále kanály Spolek Svobodné rádio a Petr Bureš. Na Facebooku patřila mezi nejčastěji odkazované stránka předsedy politické strany PRO Jindřicha Rajchla, který šíří podvržené zprávy o Ukrajině (195 odkazů).

Samostatně jsme analyzovali také vzájemné odkazování mezi sledovanými weby. Mezi všemi shromážděnými odkazy jsme našli 14 558 přechodů mezi týmiž zdroji (bez započítání sebecitací). Pro účely vizualizace jsme ponechali pouze vazby, u nichž jeden web odkazoval na druhý alespoň padesátkrát. Takových dvojic bylo 30. Tyto opakované vazby mohou naznačovat propojenost sledované sítě zdrojů a společné šíření či posilování určitých narativů.

Ruské a proruské zdroje, na něž analyzovaná česká média odkazovala nejčastěji

Počet odkazů na doménu (souhrnně za 21 českých webů)

Data: příspěvky 21 česky psaných webu za únor 2025 – únor 2026

V datovém souboru jsme v 1770 článcích rovněž našli 3931 odkazů na ukrajinské zdroje.

Ukrajinské zdroje, na něž analyzovaná česká média odkazovala nejčastěji

Počet odkazů na ukrajinské médium na českých webech

Data: příspěvky 21 česky psaných webů za období únor 2025 – únor 2026

V první pětici nejčastěji citovaných ukrajinských zdrojů se objevují celostátní média Unian, Ukrajinska pravda a Censor.net, stejně jako ukrajinská anglojazyčná média The Kyiv Independent a Kyiv Post. Citování seriózních ukrajinských médií by mohlo svědčit o snaze o objektivitu. Ve skutečnosti se však využívají především k legitimizaci dezinformačních narativů.

Je třeba dodat, že ne všechna ukrajinská média v grafu dodržují stejné standardy novinářské práce. Například web Unian bývá kritizován kvůli používání clickbaitových titulků a skryté reklamy.

Odkazy na ukrajinská média slouží jako „potvrzení“ zpochybňovaných nebo zkreslených tvrzení. Čtenář vidí odkaz na reálný ukrajinský zdroj a vnímá to jako důkaz důvěryhodnosti informace. Přitom v citovaném materiálu může být jiná informace nebo může být podána v jiném kontextu, než to činí český zdroj.

Příkladem je materiál „Rusko zvýšilo své válečné ničivé schopnosti o 42% za jediný rok!” který byl 4. února 2025 zveřejněn současně na šesti analyzovaných českých webech. Autor článku tvrdí, že podle jeho výpočtů mělo během celé války zemřít 176 tisíc ukrajinských vojáků, což je „dvakrát více, než uvádějí západní odhady, a čtyřikrát více než oficiální údaje Zelenského“. Jako zdroj pro své výpočty uvádí stránku s hashtagem #vojenskéztráty ukrajinského regionálního média Poltavščyna, kde se každý týden zveřejňují zprávy o padlých vojácích z Poltavské oblasti.

Autor rovněž odkazuje na rozhovor média ArmijaInform s traumatologem ukrajinské armády o zraněních vojáků na frontě. Ani jeden z těchto článků však neobsahuje údaje o celkovém počtu padlých vojáků, které český text uvádí. Přidáváním dalších tvrzení bez náležitého uvádění zdrojů – například že v Poltavě je nejvyšší míra odporu vůči mobilizaci – využívá publikace ukrajinská média ke zdánlivému potvrzení vlastních závěrů. Samotné výpočty však vycházejí pouze z předpokladů a nejsou podloženy dostupnými statistickými údaji.

Dalším opakujícím se postupem je vytržení dílčí, reálné informace ze seriózního ukrajinského média a její začlenění do širšího zkresleného narativu popisujícího údajně „katastrofální“ situaci.

Sedmého května 2025 vyšel současně na třech webech z analyzovaného souboru text s titulkem „Za pár dní se očekává ‚velká Putinova balistická ofenziva‘“, v němž autor nastínil nevyhnutelnou porážku Ukrajiny.

Tvrdilo se zde například, že „kyjevský režim nebude mít čím útok odrazit“, že „protiraketová obrana je již rozbita“, že „z osmi baterií Patriotů zůstalo provozuschopných jen šest“, a že „protirakety jsou téměř vyčerpány“. Autor zároveň předpovídal, že údajný ruský plán počítá s „denními salvami po 10–30 balistických raketách ze základen v Brjanské oblasti a nálety Su-34“.

Text odkazoval na článek The Kyiv Independent o tom, že ukrajinská protivzdušná obrana trpí nedostatkem raket. Většina čísel uvedených v českém textu je reálná a vychází ze slov experta z ukrajinského média. Manipulace však nespočívala v samotných číslech, ale v jejich interpretaci – opatrná analýza s formulacemi typu „pokud“ nebo „může“ získala podobu jednoznačné předpovědi. Zatímco The Kyiv Independent píše, že situace se může zhoršit, český zdroj tvrdí, že útok je již naplánovaný. Místo konstatování o rostoucím tlaku na ukrajinskou obranu hovoří o tom, že je již zničena. Kromě toho byla publikace doplněna i fakty, jež v prvotním zdroji nenajdeme: „letní nálety Su-34“, „tříštivé letecké pumy na všechna města podél Dněpru“, „salva 300 až 600 raket“, nebo srovnání se Srbskem.

Důležitý je také rozdíl v závěrech. Ukrajinský článek zdůrazňuje, že Ukrajině chybějí prostředky protivzdušné obrany k ochraně civilistů, a uzavírá text slovy, že snížení počtu sestřelů znamená více obětí mezi civilním obyvatelstvem. Český text naopak využívá stejné téma k podpoře narativu, že odpor Ukrajiny je marný a že pokračování války je výsledkem odmítání mírového řešení.

Dalším postupem je využití vnitroukrajinské kritiky k diskreditaci ukrajinského vedení. Prvního prosince 2025 zveřejnil web infokuryr.cz materiál prokremelského propagandisty Andrewa Korybka s názvem „Ukrajinský protikorupční skandál se mění v klouzavý převrat“.

Autor vychází z reálného korupčního skandálu na Ukrajině – vyšetřování týkajícího se bývalého vedoucího Kanceláře prezidenta Andrije Jermaka, u něhož protikorupční orgány v rámci vyšetřování provedly domovní prohlídku. Text odkazuje na investigativní materiál The Kyiv Independent z 19. listopadu 2025 věnovaný Jermakově roli. Jde však o jediný ukrajinský zdroj v článku. Ostatní odkazy vedou na RT, oficiální web Kremlu a vlastní blog autora.

Korybko využívá reálná fakta jako „důkaz“ toho, že protikorupční vyšetřování je údajně „klouzavým převratem“ proti Zelenskému, koordinovaným USA.

„Dalším krokem by mohl být Zelenskyj, pokud nesplní Trumpovy požadavky. Bez svého šedého kardinála, který by udržel již tak vratkou alianci, jež ho drží u moci, je nyní politicky zranitelnější než kdy dříve,“ tvrdí autor.

Výrazný rozdíl je také ve způsobu popisu protikorupčních orgánů. The Kyiv Independent označuje NABU a SAP za nezávislé instituce, které se Jermak pokoušel podřídit a jež ukrajinská společnost ubránila. Korybko je naopak popisuje jako „subjekt financovaný USA“. Scénáře „převratu“ nebo možného nahrazení Zelenského Zalužným v původním ukrajinském zdroji nenajdeme – jde o výmysly propagandisty, které si přidal k reálnému faktu domovní prohlídky.

A co YouTube?

Další platformou, na níž se v českém informačním prostoru šíří destruktivní narativy, jsou české youtubové kanály.

Z dalších našich výzkumů vyplývá, že Rusové na této sociální síti aktivně šíří svůj dezinformační obsah, zejména prostřednictvím komentářů pod videi věnovanými vyhroceným politickým tématům.

Analyzovali jsme proto, jaká hlavní témata zpracovávaly populární české youtubové kanály a jaké narativy se objevovaly v diskusích pod jejich videi.

O čem se na českých youtubových kanálech natáčela videa

Počet popisků videi

Data: popisy videí na 26 youtubových kanálech v období únor 2025 až únor 2026

Načítání...

Komentáře pod videi na YouTube (a obecně na sociálních sítích) nejsou jen reakcí publika. V kontextu propagandy plní samostatnou a dosti důležitou funkci: vytvářejí u diváka dojem široké podpory určitého názoru a tím posilují nepřátelské destruktivní narativy.

Stáhli jsme přes 1,8 milionu komentářů. Následně jsme porovnali ID uživatelů z českého YouTube segmentu (26 kanálů) s uživateli, kteří komentovali videa na pětadvaceti ukrajinských populárních zpravodajských youtubových kanálech. Zjistili jsme, že 2773 komentujících je současně přítomno jak v českém, tak v ukrajinském youtubovém prosotru. Na ukrajinském YouTube tito uživatelé zanechali přes 57 tisíc komentářů, na českém přes 238 tisíc.

Mezi těmito účty mohou být jak ukrajinští uprchlíci, tak i občané Česka, ruská diaspora, ale jsou mezi nimi i proruští trollové a sítě botů.

Identifikovali jsme 577 uživatelů, jejichž chování vykazovalo známky typické pro chování botů nebo trollů – zejména v podobě opakovaného zveřejňování totožných komentářů. Nejméně 577 účtů s neautentickým chováním se tedy zabývá trollingem nebo koordinovanou aktivitou botů jak v českém, tak v ukrajinském informačním prostoru.

Typický vzorec spočíval v tom, že na českém YouTube tyto účty komentovaly v češtině, zatímco pod ukrajinskými videi používaly češtinu, ruštinu nebo ukrajinštinu. Nejde přitom pouze o ruskou propagandu. Mezi komentáři se objevují také projevy podpory Ukrajině ve válce proti Rusku. Současně však analýza ukazuje významný podíl dezinformačních a destruktivních narativů. Příkladem je uživatel s ID UCRBPrSlq3gXH4XLnbUQKXOA, který pod českými videi opakovaně zveřejňoval totožné komentáře v češtině o tom, že Ukrajina musí kapitulovat („Ukrajina musí kapitulova“), zatímco na ukrajinském YouTube šířil v ruštině komentáře typu „Slovjansk je Rusko“ nebo „Lysyčansk byl osvobozen“.

Uživatel UC_CzYzbKwni_MnlVtNsl9DQ na českých youtubových kanálech zanechal čtyři totožné komentáře v češtině o tom, že Ukrajina je součástí Ruska a že česká vláda by měla vrátit prostředky vynaložené na válku bez souhlasu českých daňových poplatníků. Pod ukrajinskými videi píše rusky o tom, že Ukrajinci nechtějí bojovat.

Komentátor

Na českém YouTube

Na ukrajinský YouTube

(řeklad z ruštiny)

@ChciMír-w8r

Na českém YouTube

Na ukrajinský YouTube

(řeklad z ruštiny)

@mokobuko

@miloszednik6486

Rusko zachránilo 15 milionů ruských Ukrajinců před terorem nacistů z Kyjeva

Podpora režimu diktátora Zelenského, kterého Ukrajinci nenávidí, je hanebnost

Ukrajina musí kapitulovat

Slovjansk je Rusko

Bohužel Ukrajina byla vždy pod vlivem Ruska a je jednou z ruských republik. A Rusko ji nepustí. Naše vláda „pětikoalice“ ukrajinsko-česká by měla vrátit peníze českých daňových poplatníků poslané bez jejich souhlasu na Ukrajinu

Ukrajinci chtějí a dostávají zbraně z Evropy. Ale přes 250 tisíc ukrajinských mužů ve věku od 18 do 55 let se skrývá v Evropě a nechce bojovat za Ukrajinu. Bohatší muži utíkají z Ukrajiny za úplatky. Ukrajinští muži se nevracejí domů na Ukrajinu, aby bojovali!!! A do té doby by Evropa neměla pomáhat penězi a zbraněmi

Provedená analýza poukazuje na existenci překryvu aktivity komentujících mezi českým a ukrajinským segmentu YouTube, což svědčí o potenciálně koordinovaných nebo systematických informačních vlivech.

Identifikované účty vykazují značnou stejnorodou nebo opakující se aktivitu, a to poukazuje na automatizované či poloautomatizované modely chování, charakteristické pro boty a trolly. Tyto aktivity mohou sloužit jako nástroj informačního vlivu, mimo jiné prostřednictvím vytváření dojmu „stádového efektu“. Komentující často rozdmýchávají narativy, které jsme zaznamenali při zkoumání českých proxy webů, a naplňují základní principy fungování propagandy: opakování a co největší šíření určitého sdělení. Naše zjištění podtrhují význam dalšího monitorování komentářů jako součásti informační bezpečnosti v podmínkách hybridní informační války.

Doporučení

Rusko dezinformace aktivně využívá jako jeden z nástrojů hybridní války. Dezinformace a propaganda jsou jedním z klíčových mechanismů prosazování politických, strategických a taktických cílů Kremlu.

Evropské země by proto měly tuto hrozbu trvale zohledňovat ve svých politikách, zejména v oblasti národní bezpečnosti, obrany a ochrany suverenity.

Níže uvádíme soubor opatření pro všechny zainteresované aktéry, především pro Ukrajinu, která mohou zvýšit odolnost vůči destruktivním informačním vlivům a operacím.

Je nezbytné dlouhodobě analyzovat informační ekosystémy, posilovat monitoring mediální infrastruktury, zejména zdrojů potenciálně napojených na zahraniční aktéry, zaměřit se nejen na jednotlivé podvržené zprávy, ale především na odhalování koordinovaných informačních kampaní.

Současné operace zahraničního informačního ovlivňování (FIMI) nevyžadují složité technologické inovace. Zakládají se na rebrandingu zakázaných zdrojů, masovém šíření obsahu prostřednictvím sociálních sítí, webových platforem, sítí botů a proxy webů. Jde o postupy, které mohou ve velkém měřítku využívat jak státní, tak nestátní aktéři. Důležité je také uzavírat právní a technické skuliny pro ruská média a informační kanály, na něž se vztahují evropské sankce. Zvláštní pozornost by měla být věnována proxy zdrojům, automatizovaným sítím šíření obsahu a přeshraničním řetězcům jeho „praní“.

Opatření proti proxy sítím:

Jedním z hlavních problémů demokratických institucí zůstává rozdíl mezi rychlostí šíření informačních útoků a schopností na ně včas reagovat. Bez rychlého zavádění sankcí, reálné odpovědnosti digitálních platforem, efektivní výměny dat mezi státy a systematického mechanismu pre-bunkingu budou FIMI i nadále podkopávat odolnost Ukrajiny, EU a NATO.

Součástí reakce by mělo být také vytváření transparentních pravidel pro politickou reklamu a sponzorovaný obsah, povinné označování státních a politicky napojených médií a zavedení rychlých mechanismů reakce na koordinované sítě účtů, mimo jiné prostřednictvím spolupráce s velkými digitálními platformami. V oblasti mezinárodní koordinace jsou vhodná zejména tato opatření:

Zvláštní význam má také rozvoj a prosazování konstruktivních metanarativů, tedy schopnost reagovat na destruktivní vlivy na kognitivní úrovni. To vyžaduje vytvoření stálého systému strategické komunikace a dlouhodobé využívání preventivních mechanismů pre-bunkingu.

Dále je nezbytné:

Současně je důležité zvyšovat informovanost politických představitelů, novinářů a občanské společnosti o metodách, rozsahu a fungování ruských dezinformačních operací. Pozornost je třeba věnovat také odpovědnosti aktérů a struktur, které se podílejí na cíleném šíření destruktivního informačního vlivu.

Desinformation eng propaganda